Heraldická ročenka 1996, s. 70-71 /pozn. *
Ausführung an dem Grabstein der Anna Pawlowskin von Widbach
Ein Versuch un die Erklärung des genealogischen Zusammenhangs vierer Wappen an dem unüberlieferten Grabstein der Anna Posadowskin, geboren Pawlowskin von Widbach (gest. 1558). Des Aufsatz korrigiert einige Behauptungen von Bartholomäus Paprotzky, der in seinem Werke "Zrdcadlo slavného markrabství Moravského" (Der Spiegel des löblichen Markgraftum Mährens) die Beschreibung des Grabsteins überliefert hat. (překlad: Michal Fiala)
Čtyři štíty na nezachovaném náhrobníku Anny Pavlovské z Vidbachu, které popsal Bartoloměj Paprocký /pozn. 1, zopakovali August Sedláček i Václav Houdek /pozn. 2 v základních pracech o moravských erbovních vývodech se symbolickým pokrčením ramen - "vývod nesnadno sepsati".
Náhrobník se nacházel v Hranicích ve starém farním kostele sv. Jana Křtitele, po jeho zrušení v 60. letech 18. století byl použit jako stavební materiál /pozn. 3. Paprocký píše: "Vzpomíná v Hranicích kámen hrobový pana Kašpara Posadovského těmito slovy: Tuto leží urozený vladyka pan Kašpar Posadovský z Posadova [Posadowský z Posadowa], kterýž jest umřel léta Páně 1542. Tam tolikéž leží i manželka jeho, o kteréž tato památka se činí: Léta Páně 1558. V pátek před nedělí Devítníkem umřela urozená vladyka paní Anna Pavlovská z Vidbachu [Pawlowská z Wydbachu], pozůstalá vdova po panu Kašparovi Posadovským. Při tom textu jsou čtyři erbové vymalováni, jeden orel a nad helmem tři péra pštrosové, druhý tři péra pštrosové, třetí pánův z Ludanic a čtvrtý pánův Oderských."
Jediným vodítkem pro sestavení vývodu se zdá naše znalost sňatku Jindřicha Mojka z Vidbachu s Ofkou z Rokytnice (z Ludanic). Jde-li o klasický čtyřerbovní vývod, dá se předpokládat, že jeden z jejich synů - Václav či Hynek - měl potom za manželku někoho z rodu Oderských či z rodu znaku tří pštrosích per. Chyba předpokladu je jediná - důvěra v úplnou spolehlivost Paprockého údajů.
Heinrich Kadich a Conrad Blažek /pozn. 4 uvádějí manželku Václava Pavlovského z Vidbachu Elišku z Mejlic na Šumicích. Jakého znaku byla? V úvahu přicházejí dva stejnojmenné rody, jeden znaku sokola, druhý znaku kola. Josef Pilnáček /pozn. 5: "nemůžeme prozatím rozhodnouti, do kterého z obou rodu patří (...), ačkoliv se domníváme, že patří do tohoto rozrodu znaku kola." Že by znak kola nepatřil Oderským z Lidéřovic? Potvrdit to může jedině čtvrtý znak - tři pštrosí péra.
Moravské zemské desky /pozn. 6 uvádějí k roku 1492 zápis, v němž Zuzana z Melic přijímá na spolek svou dceru Elišku - jedná se o věno ve vsi Šumice. Z rodu vladyků z Melic (znaku kola) se na Šumicích připomíná pouze Bušek z Melic (1418-1478). Josef Pilnáček žádnou Zuzanu v souvislosti s ním nezná - jako jeho manželku uvádí Barboru, dceru Jana z Přestavlk (1466). Vladykové patří do rodu pozdějších Řikovských z Dobrčic, jejich původním znakem byly tři ostnaté řemdihy (obrněná paže, která je drží, přibyla do znaku až později). Zaměnitelnost řemdihu za pštrosí péro je klíčem k záhadě čtvrtého znaku. Pokud jde o jméno Buškovv manželky, buď jsou Zuzana a Barbora jedna osoba, nebo byla Zuzana Buškovou druhou manželkou (a nevlastní matkou dcery Elišky z manželství prvního).
Čtyřerbovní vývod je pak možné sestavit takto:
1. Anna Pavlovská z Vidbachu († 4. února 1558), manžel: Kašpar Posadovský z Posadova († 1542)
RODIČE:
2. Václav Pavlovský z Vidbachu (1483-1518)
3. Eliška z Mejlic a Šumic (1492-1508)
PRARODIČE:
4. Jindřich Mojek z Vidbachu (1416-1466) znaku orla
5. Ofka z Rokytnice (1446-1490) znaku husy
6. Bušek z Mejlic a Šumic (1418-1476) znaku kola
7. Barbora [-Zuzana?] z Přestavlk (1466 [-1492?]) znaku tří řemdihů
Co zůstává, je problematická spolehlivost Paprockého "čtení" znaků. Musíme ale vidět, že oba znaky, v jejichž určení ze mýlil, jsou "nejednoznačně" pojaty v celém Zrcadle.
V kapitole O rodu a erbě pánův Oderských z Lideřova /pozn. 7 zobrazuje sice znak tzv. palečného kola, v téže kapitole (a pak i na jiných místech knihy) je ale kolo Oderských o čtyřech loukotích zobrazeno i bez zubů.
Znak Řikovských z Dobrčic [Ržikowských z Dobřic] popisuje Paprocký /pozn. 8 vedle Willenbergerova dřevořezu: "(znak) užívají tím způsobem, to jest tří svíček hořících v ruce a nad zavřeným helmem zase to znamení." Místo tří řemdihů, za něž jsou znamení na štítě Řikovských všeobecně považována, píše Paprocký jednou o o hořících svíčkách, podruhé o pštrosích pérech.
PRAMENY, LITERATURA, POZNÁMKY:
*/ Viz též: -jkn-: Náhrobní kámen 4. Hranické noviny 1, 1994, č. 48, 2.-8. prosince, s. 3; -jkn-: Dodatek.Hranické noviny 1, 1994, č. 49, 9.-15. prosince, s. 3; jJkN: Náhrobník Anny Pavlovské z Vidbachu. Hranický týden 3, 1997, č. 43, 7. listopadu, s. 5
1/ Bartoloměj Paprocký z Glogol a Paprocké Woly: Zrdcadlo slavného markrabství Moravského. Olomouc 1593, reprint Ostrava 1993, list 353.
2/August Sedláček: Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův. Praha 1914, s. 72, V. Houdek: Moravské vývody erbovní. Brno 1917, s. 47.
3/ Josef H. A. Gallaš na s. 66-67 rukopisu Scuta nobilium civium Hranicensium (Moravský zemský archiv, fond E6), dále uvádí, že náhrobník byl z bílého mramoru a měl výšku "přes 6 střevíců", text náhrobníku přebírá od Paprockého.
4/ Heinrich Kadich von Pferd, Conrad Blažek: Der mährische Adel. Nürnberg 1899, s. 282
5/ Josef Pilnáček: Staromoravští rodové. Vídeň 1930, reprint Brno 1972, s.53
6/Moravské zemské desky. Kraj Brněnský II / 1480-1566. Brno 1950, s. 49
7/ B. Paprocký: Zrdcadlo, list 438.
8/ B. Paprocký: Zrdcadlo, list 372.
Kresba: Jiří J. K. Nebeský
