Jiří J. K. Nebeský
Nález náhrobníku Lidmily ze Štatumberka (Hranice)
Střední Morava 6, 2000, sv. 10, s. 87-88
Život člověka v katolické Evropě byl až do 18. století spojen s institucí kostela velmi úzce. Kostel byl nejen místem jeho duchovního zrození ve křtu, ale také místem, na němž mrtvé tělo očekávalo vzkříšení. Důležitou součástí starých kostelů byly tedy hřbitovy, které je obklopovaly, a "pohřební sklípky", jež se nacházely uvnitř. Centrem hranické farnosti byl až do roku 1764 gotický kostel sv. Jana Křtitele, který stál na dnešním Farním náměstí. Po vybudování nového kostela na dnešním Masarykově náměstí byl starý kostel zbořen a stavební materiál rozprodán. Jako dlažba byly vhodné zejména náhrobní kameny. Několik takových kamenů koupil hranický měšťan Karel Anderla, který je použil pro vydláždění podloubí domu č. p. 89 (tzv. Peroutkovský dům, dnes obchodní dům Centrum /1. Později bylo dláždění překryto podlahou, a když dům roku 1921 vyhořel, byly 9. března 1922 při bourání nalezeny dvě náhrobní desky a fragment třetí, uložené následně v lapidáriu hranického muzea.
Jednou z nich byla značně poškozená pískovcová nápisová deska, která měla zřejmě původně označovat hrobku Žernovských z Žernové. Dnes se skládá z několika úlomků, spojených dodatečně podkladem. Obdelníková deska má výšku 64 (novodobý podklad 77) cm a šířku 103 cm (levá strana ovšem chybí). Nápis v humanistické majuskule má osm řádků (výška písmen je 5 cm), rekonstruoval jej B. Indra /2: "[o]DPOCZINVTI • T[iel]OM • MRTW[ym • w • do=] / BRE • NADIEGI • BVDAV[czi]HO • W[zkrzisseni • ge=] / ST • ZRZIZENO • T[oto • vroz]ENEM[v • panv] / IANOWI • STARSSIM[v •] ZIERNOWSKEMV • [z • ziern=] / OWI • A • NA • SKALI[cz]CZE • A • PANI • LIDMIL[e • z • ss=] / TATVMBER[ka] • MANZIELCZE • GEH[o • i • di= / tkam • a • erb]O[m • ge]GICH • [letha • md... / ...] DIE [...]SS[...]BVDE•W[zkrzissen • ...]".
V roce 1994 byl při stavebním průzkumu ve sklepě téhož domu č. p. 89 nalezen další náhrobník /3, jedná se vlastně o dva navazující fragmenty, které tvořily (z pohledu postavy) pravý dolní roh pískovcové náhrobní desky, jejíž výšku lze přibližně odhadnout na 170 cm (u fragmentu 52 cm), šířku na 75 cm (dnes 65 cm), síla desky je 75 mm. Z opisu v humanistické majuskule, který je umístěn v lemu náhrobní desky, se zachovala tato slova: (dole:) "[umrzel]A • VROZENA • [pani • (vpravo:) L]IDMILA • Z • S[...]". Na existující části náhrobníku vidíme pouze nohy v ženských šatech, u pravé nohy je pak kruhový terč se znakem, s jehož pomocí je možné s velkou pravděpodobností identifikovat zemřelou. Renesanční štít, vpravo opatřený výkrojkem nese šestirohou hvězdu, vychýlenou ovšem z obvyklého postavení tak, že počet rohů nelze popsat čísly 1-2-2-1, ale 2-2-2. Vpravo natočený kolčí helm s monile /4, na němž je ještě rozeznatelný klenot - hvězda ze štítu, tentokrát ale v postavení 1-2-2-1.
Znak patřil rodu Šternů ze Štatumberka, který můžeme v pramenech poprvé bezpečně identifikovat v polovině 15. století, do konce 16. století se rod objevuje na Domaželicích, potom jeho stopa brzy mizí. Lidmilino místo v dosud vlastně nezpracované genealogii Šternů ze Štatumberka je nejasné, můžeme ji ovšem s velkou pravděpodobností ztotožnit se stejnojmennou manželkou Jana st. Žernovského z Žernové, která se v pramenech připomíná v roce 1549 /5. Jako rok jejího úmrtí určil B. Indra na základě Knihy počtů pekařského cechu v Hranicích letopočet 1571. Její muž Jan st. Žernovský z Žernové patřil stejně jako ona k drobné šlechtě, roku 1548 mu byl jako léno udělen biskupský statek Skalička a roku 1566 Branky /6. Zemřel roku 1572.
Vzhledem k tomu, že oba náhrobníky vznikly pravděpodobně až po smrti pohřbených (kolem roku 1580), je nasnadě, že jejich zadavatelem byl některý z potomků manželů Žernovských – zřejmě syn Jan ml. Žernovský z Žernové na Skaličce (†1585). V této souvislosti není bez zajímavosti, že jeho náhrobník se také zachoval do dnešní doby (je uložen v lapidáriu Vlastivědného ústavu ve Vsetíně v bývalém kostele Svaté Trojice ve Valašském Meziříčí).
POZNÁMKY:
1) Bohumír Indra, Dům Peroutkovský čp. 89 na náměstí, kdysi Anderlovský, nyní obchodní dům Textil. In: Zpravodaj města Hranic a lázní Teplic n. B. 30, 1988, leden, s. 3-8.
2) Viz poznámku č. 1, s. 8 (drobné chyby jsme opravili podle skutečného stavu desky).
3) -jkn-: Náhrobní kámen 7. Hranický týden 1, 1995, č. 19, 19. května, s. 4.
4) Martin Kolář, Českomoravská heraldika I. Praha, 1902, s. 362: "Řetězy a čestné peníze kolem krku zavěšené asi od konce XVI. stol. (Jan Žernovský ze Žernoví na Moravě r. --- v --- pochovaný má nejstarší čestný peníz) všeobecně na portrétech náhrobků nalézáme".
5) Zemský archiv v Opavě, fond Pozůstalost Josefa Zukala, i. č. 205, s. 388, poručníkem jejího věna je Bernard ze Štatumberka na Domaželicích, snad Lidmilin bratr.
6) Jiří Radimský, Lenní dvůr Kroměříž. Rejstříky ke knihám o udělování lén 1516-1596 a ke knihám naučení 1515-1618. Inventář SOA Opava, 1960, s. 26 a 50.
Foto: Lumír Fojtík, 1995