________________________________________________ [MARTIN KRČMA] CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD EDICE KAMUFLON ___________________________________________________ M A R T I N K R Č M A ___________________________ C H U Ť Z B L Á Z N Ě N Ý C H N Á L A D NAKLADATELSTVÍ KULTURNÍHO SDRUŽENÍ UNARCLUB LS+D [HRANICE] 1995 ___________________________________________________ Text (c) Martin Krčma [* 7. 5. 1978] Illustrations (c) Martin Krčma 1995 Typography (c) Tokio Nebeský P.C. 1995 * Editions (c) Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D 1995 ___________________________________________________ VŠUDE, JEN NE S VÁMI Jenže můj svět je kousek blíž, je kousek níž, kousek dál, kousek výš, všude kolem, jen ne u vás. Kolem vás je bludný kruh. A já jsem zase sám, trochu chci, trochu mi to vadí, trochu smích mi tu schází, ale nevím nač by mi tu byl cizí pláč. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 5 _________________________________________________ NEDĚLNÍ VEČER Město jde spát, lehce umírat a já jedu zas žít. Bágl mě dusí, lehce ho cítím. odvážím v něm domov. Tam k nám. OŠKLIVO Blázen pták co zpívá v korunách olší Černobílá fotka krajiny to mraky jsou tak nízko Blázen ten kdo jde v tenhle čas od někud někam vždyť s tmou přižene se smršť. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 6 _________________________________________________ RÁNO U brány stříbrného zámku sedí šedý, studený strážník. Tak strčím mu do kapsy pár snů, opře se do mlhavých křídel. Žlutá slepota, mráz v zádech. Chvíle teplého prozření. Na hradby vystoupí rozzářený král, já pokleknu a pozdravím. Pak se rozběhnu - strašně rád. Je nový den. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 7 _________________________________________________ TRUCHLOHRA Můj smutek je vosk na okapový rouře drží ani kyselý déšť nesmyje ho z mý duše. Na hlavách mých nálad, stále nových sedí čepice tíhy nepromokavé. Desítky hlav na mou jednu duši. A ona chudák nestačí. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 8 _________________________________________________ SETKÁNÍ A přes sluneční paprsků zář nebylo vidět tváře kolem Hlavně těch lidí který v tohle krásný poledne pro ni znamenali noc CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 9 _________________________________________________ PODZIMNÍ TÁNÍ Zase sněží, sníh roztává na zemi mizí, tahle zima mi vůbec nic nedává sníh a nebo déšť, voda a nebo vzduch. Má duše je prázdná z mýho těla po mý smrti nevyletí duch. Ráno, večer stále chodím čím dál dále až s ulicí splynu málem. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 10 _________________________________________________ CESTA Všímáš si očí, všímáš si vlasů a podceňuješ svoje síly nevnímáš cestu, nevnímáš nebe ve výlohách restu pozoruješ sám sebe Upravíš košili, upravíš botu a pak zas po chvíli vyladíš notu svého kroku. V očích máš touhu, v očích máš chtíč ale už za pár dní všechno bude pryč Budou nový tváře, bude nový nebe Budu se snažit nezapřít sám sebe Před novou, vlastní cestou. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 11 _________________________________________________ ANARCHISTICKÁ Nechci být s lidmi který znám. Chci být s lidmi který rád mám Nechci být sám. Nechci bílou hůl nechci pásku přes ústa má nechci provaz na rukou nechci být v zemi uší zacpaných v zemi lidí osleplých Nevnímám lidi který znám Nevnímám lidi který rád mám chci se dívat jen tam, kam chci já. Sám sobě musím se smát a tak tě prosím, odpusť, nevnímám. Nechci být s lidmi, který znám chci být s lidmi, který rád mám nechci být sám. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 12 _________________________________________________ TO JE MŮJ ŽIVOT Slunce za stromy se skrývá a už chce jít spát jak na vodu se dívám cítím, že měl bych asi vstát Sedím tu a jen tak sám někdy sám bývám i v davu slunce mi radí - okoupat se mám ví - potřebuju zchladit hlavu. Hlava je totiž plná slunce a realita plná mrazu královský sny se vezou v chevroletu a já chudák v gazu. Raděj opouštím večerní trávu opouštím akce komářích sláv domů přijíždím ve večerním stavu a v rádiu slyším: ITřS MY LIVE. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 13 _________________________________________________ KONEČNĚ ZAS Slunce je dnes tak nízko, že nám svítí do celýho vlaku a každý cítí ten jeho podzimní jas. Dlouho teď bylo mokro a taky zima, až slunce zajde, bude zas. Ale teď tu sedíme, přivíráme oči a každej sám. Každej jedem. Jen sami a Bůh víme kam. Tak lidi, já se vám přiznám; jedu tam, kde mám samý starosti a trápení a kde se hádám a rouhám. Jak těším se tam! Budu tam rád. Budem se smát po hospodách, potit se v třídách v zelených uniformách a nadávat na lidi, co mají vychovat z nás na dobrý český pivo dobrej kvas. Tak z čistý hlavy, co prozatím mám, říkám to veřejně a nejsem sám: Dokud tam jsme, můžem si hrát! CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 14 _________________________________________________ ZKLAMAL JSEM Naposled slyším odraz tvých kroků ve dveřích Už naposled. Tentokrát. Tvůj vlhký hlas to napovídá tvé jiskry ve vlasech tep tvých pohledů. Berou mi hlas. Promluvit! "Stůj!" Dveře mi ukradly poslední světlo. Pláču. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 15 _________________________________________________ NEŽ SE BUDEŠ HÁJIT Ne, už nezakrývej tvář svou do vlasů, dívej se mi na rty. Teď Ti povím, jak Tě miluju. Proč stále hlavu nezvedáš, řekni, proč bojíš se mých slov? Můj pohled nebude Ti krásu brát, mé myšlenky nebudou Ti vyčítat, že jsi mě nikdy neměla ráda. Teď dávej pozor, pak můžeš Ty hájit své city. Teď mě poslouchej a nech mě se vymluvit. Když poprvé jsem Tě uviděl - snad dítě - víc Anděl, v tu chvíli - proč nezůstal jsem raděj Blázen - začal jsem chtít vědět, že patříme k sobě. V tu chvíli objevoval jsem tvé krásy, ale hledal jsem i vrásky, co jistě máš. Však marně. Růžové brýle rozplynuly se mi v očích jiné vysvětlení nemám, Ty jsi čistá jako sníh! Ticho! Teď mlč a poslouchej, ještě letí můj vodopád rozčilení! Čekej až dopadne a rozbije se o kameny lásky, o Tvé srdce, odolnější skále. Vím, svoji sobeckost jsem ukázal, já sobě sám jsem nejvíc přál. Ale nechtěl jsem Tě pro pýchu. Já Tě vůbec nechtěl! CHUŤ ZBLÁZNÉNÝCH NÁLAD 16 ________________________________________________ Já tvou čistotu potřeboval!! Vždyť co víc si může hříšník přát? Čeho víc se bojí Ďábel, než toho, když Špína na svou bolest zapomíná v náručí Anděla, když se jim otevírá brána nebeská, tajemství lásky vesmírné, když dva spolu upřímně hledí - a šeptnou "AMEN". Bez Tebe bude se mi špatně žít! Bez Tebe znova, v suti a kamení, ve vlastní zlobě, opět začnu se topit. Když jsi už jednou se mnou vzlétla, když měla jsi už jen okamžik mě ráda - prosím! Nenechávej mě viset vzduchem! Nechci stále větší stromy vidět, nechci rozpoznávat věcí na zemi stále víc; a Ty, proč nechceš aspoň zmizet v oblacích? Přistaneš. Ale já se znova slepím s kamením a budu brečet - zoufalstvím. Ne. Ještě nechci slyšet odpověď. Ještě mlč! Teď budeme se opíjet tichem. Nech mě - snad naposled - rýsovat z kapek proudu si Tvé rty. Nechci se smířit s tím, že Tě ztrácím! CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 17 _________________________________________________ TÉMĚŘ HŘÍŠNÝ RÁJ Ať je jaká je s ní kašlu na sny, na školu a na báje už je předurčená do ráje od jména, vlasů, od kraje. Kraje lesů, hor a zřícenin Kraje vandalů, turistů a zblázněných Kraje stromů a holek nádherných Ráj tomu kraji není daleký, s Evou - Adam raděj ať zmizí na věky. A pak řeknu snad mám to tu moc rád mám vás tu moc rád mám tě moc rád Ty předurčená do ráje od jména, vlasů, od kraje. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 18 _________________________________________________ ČAS LÁSKY Na věži bijí a já na tebe čekám. Hodina odbila stále doufám že přijdeš Ještě pět minut pět - deset minut pak si dám odchod na párek. Tak kde se flákáš! Cítím jak stín tvé vůně odchází. Stín lapadel času za ním já odcházím. Tě bůh, Lásko! CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 19 _________________________________________________ KONEC ČISTÉHO JARA Je první letní den ode dneška nemám léto rád! Bylo horko a slunce chtělo odolat všem touhám co hledaly stín I já jsem to byl co nudou jsem pohrával s ním na slunci chtěl jsem ho hledat a nevěděl s kým A s tebou měl jsem se dávno rozejít! Tebe jsem odhodit dávno už měl! Teď zmiz z mých peřejí dík tobě jsem zas zapomněl, že mám někoho rád Ode dneška nenávidím léto! Ode dneška nemám jeho stíny rád! Celej svět do stínů zvrací a já jsem se tam tebe dotýkal Na rukou tvoje teplo ještě mám na ústech po rtěnce lep cítím jak mi všechno utíká... Jen Ďábel a v chřípí - led! Nebe mi bránu zavírá. ...a jen sám sebe cítím zas a to, co cítím, je dutý a prázdný a přestávám věřit a nedoufám, že mě může mít někdo rád. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 20 _________________________________________________ OČI Hledím do kukuřičných polí tichý, nehybný Jsou mladá a krásná všude kvetou bílé rmeny A vesele je mi a slunce svítí všechno je bílé, žluté, zelené jen občas barvy kvítí Vzpomínám teď na Tebe na Tvé oči co mám tak rád byly bílé, žluté a zelené v nich lásku jsem viděl vlát... vlála jak modřínové větve v jarním větru jsi hodná a krásná a nejen to! Krásně se umíš choulit v černém svetru tak se tu noc choulí nad Hanou A Ty, tam v těch kopcích mou tvář ve dnech zapomínáš svítí slunce do Tvých polí a pole požnou a bude zima Jak táhne mě to do hor když modrají se nad obilným lánem táhne mě to do hor každým oroseným ránem CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 21 _________________________________________________ Než bude pozdě chci pod kopcem k spánku ulehnout pod širým nebem a jakmile probudíme se, já i den počkáme zda přijdeš, na pozvání, k nám na snídani. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 22 _________________________________________________ TĚŽKÁ CHVILKA Bolestí přivírám víčka mám strach že Tě dnes ve snu neuvidím A to bych teď nejvíc potřeboval tebe tu mít Zkouším, snažím se, znova a znova stále neusínám a dál do polštáře svou tvář zavírám Alespoň tvé vlasy ve snech uvidět! Jenže bolest je jako průvan moje oči, můj spánek všechna okna, všechna vrátka otevírá A dveře bouchají, a sklo se sype a průvan letí a stehy - tak moc bolí... CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 23 _________________________________________________ KORÁLKY Když jsi mi posílala dopis, špatně jsi zalepila obálku. A já teď skládám z něžných korálků vzpomínku na tvůj smích. Na lepícím proužku co zalepuje obálku pro mě zbyla, jako ticho v domě chuť po tvých rtech. A monogram na líci obálky rozpůlen proužkem co nelepí mi v myšlenkách, už potřetí rozzvoní kůži tvou; i s korálky. - - - - Řádky co nerozeznáš od Nebe Básně co znova skládám, teď už pro tebe Básně, co vynesou tě do nebe tenhle k básním talent dal bych za tebe. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 24 _________________________________________________ NÁPIS NA DVEŘÍCH: "KRUTÉ ALE NEVINNÉ." Co vejde - zahyne. Velká cimra prázdnejch stěn nikde židle, zbytky těl dům krutej, ale nevinnej. Od stěny ke stěně bloudívám sem tam dveře - bez oken. nikoho nevnímám i kdyby otevřít mi chtěl. ÚLOMEK VE SCHRÁNCE Hodil jsem dopis do schránky. Je v něm kousek mého srdce. Kousek který se odlepil teprve po ránu a bije spolu s ním. Každé písmeno, každá věta, všechny modré myšlenky co se v něm vznášejí s ním mají něco společného; bijou spolu se srdcem mým. Snad dojde v pořádku, snad se neztratí. Snad se dovíš jak psal jsem ho rád, a jestli se mi náhrada ze tvé duše navrátí, spánkem lidí plných srdcí, klidně budu spát. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 25 _________________________________________________ ROMEO A TMA Víš, v očích tvých chtěl jsem vidět ale je zavál sníh zima a klid a v dáli pláč proudy z něho Kaluže slaný a zima a klid Zlatý voči nebudeš v nich jen sníh a zima a rýma a tma. TVÁŘ PROPASTI Kamenný vrásčitý stařec vtahuje tě do obočí šedého jak rodící se noc nekonečného jak řetězec smrti. Uprostřed varující kalné oko zelené a hluboké záhadné jak budoucnost světa a stejně pochmurné v tom podzimním věku. CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 26 _________________________________________________ LEST Ďábel v Boha by uvěřil a Svět se v tu chvíli hroutí pod tíhou milosti A ti co zbyli s Ďáblem by chrámy obsadili ti všichni Bohu by se klaněli a poslouchali Satanův hlas Za spásu své duše by prosili (Svět ležel by napospas) Každý by se modlil a leštil sochám hlavy nikdo by už nehřešil (a z polí zbyly by lady) peníze by nepotřebovali (a ani lásku k vlasti) Ale ruce by se kazily a oči tmou by hasly chrámy by se hroutily lid by hladem chátral A pak - Ďáble? Po chvíli už - jen po hrdlech zbylých bys šmátral! CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 27 _________________________________________________ O B S A H (5) Všude, jen ne s vámi (6) Nedělní večer (6) Ošklivo (7) Ráno (8) Truchlohra (9) Setkání (10) Podzimní tání (11) Cesta (12) Anarchistická (13) To je můj život (14) Konečně zas (15) Zklamal jsem CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 29 _________________________________________________ (16) Než se budeš hájit (18) Téměř hříšný ráj (19) Čas lásky (20) Konec čistého jara (21) Oči (23) Těžká chvilka (24) Korálky (25) Nápis na dveřích: (25) Úlomek ve schránce (26) Romeo a tma (26) Tvář propasti (27) Lest CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD 30 ___________________________________________________ EDICE KAMUFLON CHUŤ ZBLÁZNĚNÝCH NÁLAD ___________________ napsal a ilustroval Martin Krčma typograficky upravil Tokio Nebeský P.C. * v Hranicích roku 1995 vydalo Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D * edice Kamuflon svazek 6 řídí Jiří J.K. Nebeský ___________________________________________________ NAKLADATELSTVÍ KULTURNÍHO SDRUŽENÍ UNARCLUB LS+D nabízí V EDICI KAMUFLON: R. BORTEL: NĚCO ZA NĚCO (1994) [poezie zdravého Rebela] 063423350: RYBA SMRDÍ OD HLAVY (1994) [výbor z deseti let básnířčiny tvorby] B. KOLKOVÁ: DIVADÝLKO LOUTKOVÝ (1995) [civilní verše o lásce atd.] Z. ELIÁŠ: V PSEUDORYTMOBĚHU (1995) [obrázková ruská duše Básníka] P. KANTOR: PROČ? (1995) [toto básně proti válce] ČASOPIS: MAŠTAL č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 [hranicko-opavská kulturní revue] uvedené tituly lze objednat na adrese Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D Hviezdoslavova 18 Hranice 753 01 MARTIN KRČMA _________________ * * * Ten den už jsem se snad ani nedokázal smát - jak mohl bych - vždyť jsem ztratil Anděla.