________________________________________________ [BLANKA KOLKOVÁ] DIVADÝLKO LOUTKOVÝ EDICE KAMUFLON ___________________________________________________ B L A N K A K O L K O V Á ______________ DIVADÝLKO LOUTKOVÝ NAKLADATELSTVÍ KULTURNÍHO SDRUŽENÍ UNARCLUB LS+D [HRANICE] 1995 ___________________________________________________ ...stalo se před 24. zářím 1994 Text (c) Blanka Kolková [* 8. 11. 1976] Illustrations (c) ? 1995 Typography (c) Tokio Nebeský P.C. 1995 * Editions (c) Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D 1995 ___________________________________________________ * * * Písničky jsou hloupý. Svět není jak písničky. Svět nelítá. Prý si dělám iluze o místě z pravé strany Nebo z levé? Bůh není. Bůh není? Po náměstí chodí atomová bomba. Náměstí je špatně upletenej svetr. V lavici seděl sen. Ale bál se mě. A prý má to cenu. Co je to cena? Do vesnice přijel poslední autobus. Písničky lžou. Já kradu. A nemáme se rádi. Co? DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 5 _________________________________________________ * * * Poztrácela jsem obličej. A nenašla ho. Brečela jsem u filmu. Ale ne kvůli zabití. Blanička je hloupá holka! "Ale není," řekl pumprlík. Lidi říkají. Pořád. I když prší. Ale co mi je, to se nezeptá nikdo! DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 6 _________________________________________________ STÁT NA HLAVĚ Její přítel je pštros. A nosem hladí nebe. Snaží se lítat. A obíhá desetkrát za den zahrádku. Jednou se pořezal o plot. A jazykem. Neměl strach, nenosil brýle. A v noci kecal s hvězdama. Umělec. A ona ho nechápe. Umělkyně. Teda není. Ona chce květinky na tričku. A nemilovat se mimo sezónu. Má blbý zuby. A křivý nohy. Já ležím vedle tebe. A nechce se mi domů. Kde na stole voní uschlé lístky pivoňky. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 7 _________________________________________________ TROŠKA Půlku dne mý červený oči. Tresty z hříchů. Tresty bez soudců. Okolo půl desáté večer malá pusa na čelo. V oku už nebyla jediná slza. A ta chyba včera? Chyba s otevřenou pusou? Jenom pusou? A nikdo se neptal. Jen kamarád u fontány. Ale ty hvězdy večer byly prima. Jen modrý oči zabolely. Večer taky. Bolest z injekce. A mé prsty napsaly pohlavek pro modré oči. Mám divný nálady. A přesto říkám, že ty hvězdy včera večer byly moc prima. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 8 _________________________________________________ AUTO NA HRUDI Nálady Těžká a hodná Hodná a těžká Utrhnout list a mít ho v ruce Absurdní ráno, den a noc Milování zřídka, jen kůra stromů A pod víčky televizní programy Náušnice bolí a oči nemaj brýle věnovat se květům, co rozkvetly A držet za ruku kliku a šelest štěstí, co šustí, ale nešelestí. Žít za úsměv. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 9 _________________________________________________ * * * Kaluže ochutnávaj určitě celý město. Na peřiňáku se fajn píšou básně. Na červený lampičce je uvázaná krajka. Jen tak. Co teď asi dělá? Ten, co seděl na židli. Spí? Ten, co slyší chvění. Těch je! Kamarádů. Ale v kaluži není láska pro celý město. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 10 _________________________________________________ * * * Líto. Taky je mi. Obrazy rozloženy po těle. Teplo. A píseň. A zazděná jistota. Teď. Jen tak. V teplu. Naoko, sice. Dva póly. V opačném světě. Dva póly. jen tak v našem světě navzdory honí nás dva. Utíkám. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 11 _________________________________________________ ne všichni existujou ty neznáš slovo v toulkách je vzdálenost ty se chladíš vínem a ta prostota nemá cíl jsi schopen připíchnout si do nosu zavírací špendlík na důkaz jakési síly a síla se kroutí v prachu já chtěla do divadla hráli nebe, a ty? už nevím co dělat s rukama a ty? jsi abstraktní. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 12 _________________________________________________ PRYČ chtěli jsme se potkat ještě jednou poprvý nebo se radši narodit neotvírej oči až je otevřeš uvidíš mě a odejdeš nazí zabaleni do dek a nejsme kočka a pes nemluvíme o tom a nebudem už rýžovat lásku budem v tahu DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 13 _________________________________________________ * * * Kdo poznal prvního motýla? Fuk. V dlani se schoval škvor. Nenajde ho. Motýli maj křídla. A já. Mám ho v krku. Vzdychá. Je to čert a ne motýl. Miluje škvora. Nechápu to. Chci to napsat. Napíšu to. Proč mi dáváš černou tužku a černý papír? DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 14 _________________________________________________ * * * Můj Dotyku, odpoprchal jsi jinam stavěla jsem Ti měkkoučký svět Ty sis ho nevšiml pohladila mě v Tobě ozvěna mých přání Laskals mě snoučky ale ty stejně shoří vdírkovala jsem se do Tvých věcí promiň mi mou myšlenku nerozpozná skluzavku od trampolíny Mé soukromé bývalé milování NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU! DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 15 _________________________________________________ * * * Tancuje jako píšťalka fuga po notách je to studánka plochý kameny narezlá hlína narezlý ochlupení v uších vlezlý velký černý brouk hoří studánka s poblitým kamením břečťan oplétá nahé tělo škrtí, způsobuje rozkoš nemá rád břečťan s náušnicí v nose už netancuje - páchne byla studánka teď prázdná netancuje!!!!! potom prázdná kdyby do ní aspoň někdo nachcal DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 16 _________________________________________________ ROZHOVOR MEZI BRATREM A SESTROU "To je zvláštní, že v těch snech je život úplně jinej, taký zvláštní." (Nežer tu trávu.) "A když se probudím, nechce se mi do toho světa." (Prší) "Je pochmurnej." (Vlezu do vany) "Kdyby se tak některý sny vopakovaly." (Z tý vody je mi už na nic) "Nebo kdybych je aspoň nezapomněl hned ráno Víš, mám potom v hlavě takový prázdno. Divný. Prázdný. Až mě to udivuje. Ale nepamatuju si nic..." (Drž hubúúú) Pozn. autora: Jeho postel druhý den ráno byla plná krve. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 17 _________________________________________________ * * * V chvojí je víla. Poslouchej. Housle a kroky. Milenče, tancuj. Lidé kopou hroby. Nedívejte se! Sochy mládnou. A hrdličky se tahaj po kostelích. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 18 _________________________________________________ * * * Samozřejmě zakrvácená tapeta kolem jeho nohou. Neznám. Zdá se, že mu kytara chutná. Blázínek. Tóny se stáčejí s kudrlinkami vlasů. A on si na hruď posadil panenku v bílých šatičkách. Je to klam. Umřel. Žádné nic. Pískání na nose. A můj piškvoreček je v tahu. DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 19 _________________________________________________ * * * Jaká jsem? Z nosu mi teče krev Lžu Večer se myju v kaluži Mírně kouřím Postavím továrnu Česám se třikrát denně Nemaluju se Zabíjím spoustu lidí DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 20 _________________________________________________ * * * Dovedeš mě rychle otočit, prohrábnout mi vnitřnosti (mezi prsty) blýsknout mi do očí svlíct mě zláskovat Ale nemiluješ mě Vadím ti Ty nemiluješ Ty onanuješ DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 21 _________________________________________________ * * * Smutek v měňavý kuličce Cvrnkáš ji do koberce Potahuješ mě za obočí za řasy, za ruce Růže vyplavaly na hladinu Sníme je Vtáhnem je do obočí za řasy, do rukou "Odpřísáhli jsme si lásku Pod mostním obloukem" DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 22 _________________________________________________ * * * Jsem hrstka vlasů Vyhodili mě z okna Padám jak pírko Dlouze Krásně Vzrušeně Blaze Klidně Zamilovaně Nikdy si neublížím Nikdy nedopadnu na zem Poletím k bohu DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 23 _________________________________________________ * * * Jsem pryč Spása utekla Prý ji potřebuju Nebo přestanu kouřit A lámat jazykem A barvit si záda Bez toho asi umřu Dřív jsem to nedělala Byla jsem mrtvá? Prý ne Byla jsem tam DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 24 _________________________________________________ * * * říše oškrábaných zbytků ve strouhátku podobna orgiím mých buněk hormony jsou Hamleti nezakousnu se do knížek nejsou Hamleti uschlá růže zbytky rozfoukaly rty vítězství Hamleta skleněné hrátky očí úsměv budu slavit narozeniny bez jedné lásky DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 25 _________________________________________________ * * * -Nemáš něco na hlavu? Zeptala se. -No, to bys potřebovala. Třeba našla špendlík v posteli. Třeba nelže. Bubnuje v ráji. Jsme dva Turci utopení v čaji DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 26 _________________________________________________ Řekli ptákům v kostele že hřích je pilulka na slepost nezpívali potom nechtěli nevidět Asi potom začali psát Kdo jiný mohl psát než ptáci jaká je optimální velikost vrabce? DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 27 _________________________________________________ OBSAH (5) Písničky jsou hloupý (6) Poztrácela jsem obličej (7) Stát na hlavě (8) Troška (9) Auto na hrudi (10) Kaluže ochutnávaj (11) Líto (12) ne všichni existujou (13) Pryč (14) Kdo poznal prvního motýla? (15) Můj Dotyku (16) Tancuje jako píšťalka DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 29 _________________________________________________ (17) Rozhovor mezi bratrem a sestrou (18) V chvojí je víla (19) Samozřejmě (20) Jaká jsem? (21) Dovedeš mě rychle otočit (22) Smutek v měňavý kuličce (23) Jsem hrstka vlasů (24) Jsem pryč (25) říše oškrábaných zbytků ve strouhátku (26) -Nemáš něco na hlavu? (27) Řekli ptákům v kostele (29) Obsah DIVADÝLKO LOUTKOVÝ 30 ___________________________________________________ EDICE KAMUFLON DIVADÝLKO LOUTKOVÝ ___________________ napsala Blanka Kolková ilustrovala Vendulka B. typograficky upravil Tokio Nebeský P.C. * v Hranicích roku 1995 vydalo Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D * edice Kamuflon svazek 3 řídí Jiří J.K. Nebeský ___________________________________________________ NAKLADATELSTVÍ KULTURNÍHO SDRUŽENÍ UNARCLUB LS+D nabízí KLOFÁČ (1992) [osm hranických autorů Okruhu se představuje] UNARCLUB: HRY I (1992) [tři dramatické texty divadelníků z UC] UNARCLUB: SVĚŽÍ VÁNEK (1994) [první román napsaný roboty] GROŠÁK: BÍLÁ SLÍPKA (1994) [Zpěvák hrabě Grošák von Gulina se představuje] R. BORTEL: NĚCO ZA NĚCO (1994) [první svazek edice Kamuflon] UNARCLUB 1989 - 1994 (1994) [sebrané projevy z výročních schůzí UC] 063423350: RYBA SMRDÍ OD HLAVY (1994) [druhý svazek edice Kamuflon] MAŠTAL [hranická kulturní revue] uvedené tituly lze objednat na adrese Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS+D Hviezdoslavova 18 Hranice 753 01 ___________________________________________________ BLANKA KOLKOVÁ ______________________________ NÁVOD KsPOlUŽITÍ nadstav tělo otevři ústa nevzlykej po dětství neuposlouchej se do hudby věř lžím nevypusť pach nespravedlnosti neexistuje je všude hodně kolem to nevydrží ty jo odnaučíš se zvracet budeš dospělá vedlejší účinky: vždycky sama