|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Na přelomu dubna a května 1990 vznikl název nakladatelství LS†D, jenž zaštítil první publikační aktivity Kulturního sdružení Unarclub. V produkci Jiřího J. K. Nebeského pak jedno desetiletí vycházely samizdatové tituly, sahající od kolektivních literárních prací Unarclubu, přes knižnici začínajících autorů a takřka soukromé literární výtvory až po rodinné tiskoviny převážně genealogického obsahu (ty začaly vycházet už v prosinci 1989). Celkem vyšlo 39 (z toho jeden v pěti sešitech) knižních a 26 časopiseckých titulů.
4. dubna 1992 se rozšířilo jméno na Nakladatelství Kulturního sdružení Unarclub LS†D a 1. dubna 1997 zase zjednodušilo na Nakladatelství Unarclub. V roce 2000 samizdatová produkce Nakladatelství Unarclub skončila, štafetu převzaly ofsetové tisky subjektu Jiří Nebeský – Nakladatelství Unarclub (od dubna 2002), později přejmenováno na Jiří Nebeský – Tichý typ. • Viz nakladatelství Tichý typ Publikační aktivita se zpočátku orientovala na úzký okruh čtenářů, který byl nezřídka shodný s počtem autorů, výjimkou byl gymnaziální časopis Inferno s pětadvaceti výtisky. Někdy od května 1992 byla větší část produkce volně v prodeji v knihkupectví Honzík. U titulů určených "pro trh" (zejm. svazky edice Kamuflon a román Svěží vánek) dosahoval náklad cca padesáti výtisků. Až na výjimky byly tisky reprodukovány xerokopírováním. Původně strojopisné matrice vystřídaly matrice vytvářené na počítačích v textových editorech (od roku 1994). Počítačová sazba byla vytištěna, pak doplněním ilustrací a seřazením listů přetvořena v matrici. Poté namnožena, listy zohýbány, kapesním nožíkem rozřezány, dvoulisty zohýbány na polovinu. Výsledné svazečky proraženy ve hřbetě spínacím špendlíkem a do děr umístěny kancelářské skobičky. U úplně posledních titulů následovalo i závěrečné seříznutí bloku. Část titulů prošla knihvazačským procesem, ale převažují tenší sešitky. |